Proč města posílají zájemce k družstvu místo k developerovi

Otázka, kterou si klade každá radnice zvažující výstavbu: postavit to s developerem, nebo přes družstvo?

Rozdíl je v tom, co je v ceně

U družstva založeného městem v neziskové variantě obsahuje konečná cena bytu jen nutné výdaje — pořízení pozemku a smlouvu o dílo s dodavatelem stavby. Nic víc.

U developerského projektu je v ceně navíc marže. Podle Pavla Kožíška, který se zakládáním družstev městy zabývá zhruba patnáct let, to v konečném efektu zlevňuje bydlení o desítky procent oproti vlastnickému bydlení v developerských projektech.

Město si to procesuje samo

Znamená to, že radnice nepřenechá projekt někomu jinému, ale vede ho sama a některé služby si najme zvenčí. Je to náročnější na čas i na to, kolik toho musí město zvládnout — výměnou za to ale drží ceny i podmínky ve svých rukou.

Co z toho má město

Mladé páry a rodiny, které díky zajištění bytu v obci zůstanou. To má podle Kožíška dvojí dopad: pozitivně ovlivňuje rozpočtové určení daní i socioekonomickou skladbu obyvatel.

Jinými slovy: město, které postaví byty, si udrží lidi, kteří v něm platí daně a vodí děti do místní školy. Rozdíl mezi obcí, která se vylidňuje, a obcí, která roste, se počítá v desítkách let.

Odpověď na otázku z úvodu

Na přímý dotaz, co je pro město lepší, odpovídá Kožíšek bez váhání: založení bytového družstva. Základním parametrem je dostupnost moderního bydlení — a tu určuje cena a způsob financování.