Družstvo bez zisku i se ziskem: dvě varianty, které fungují
Městská družstva staví za nutné náklady. Vedle nich existuje varianta s developerským ziskem, která má taky svoje místo — jen se od té první liší cenou.
Když se řekne družstevní bydlení, většina lidí si dnes představí projekt, který zakládá město. Existuje ale i druhá varianta a je dobré vědět, v čem se liší.
Nezisková varianta
Zakladatelem je město, které má zájem vybudovat družstvo v neziskové podobě. Konečná cena bytu pak obsahuje jen nutné výdaje — pořízení pozemku a smlouvu o dílo s dodavatelem stavby.
Podle Pavla Kožíška to v konečném efektu zlevňuje bydlení o desítky procent oproti vlastnickému bydlení v developerských projektech. Takto vznikly projekty v Hanušovicích i v Chocni.
Varianta s developerským ziskem
Vedle toho existuje bytové družstvo formou developera se ziskem. I s ní se lze setkat a Kožíšek ji označuje za velmi funkční systém výstavby nových bytů.
Rozdíl je v ceně: marže je součástí kalkulace, takže byt vyjde dráž než u městské varianty. Výhody družstevního financování ale zůstávají — vstupní podíl 25 %, žádná hypotéka, žádné dokládání příjmů.
Proč to zmiňujeme
Protože zájemce by měl vědět, na co se dívá. Obě varianty se navenek jmenují stejně, obě fungují a obě mají svoje místo. Liší se tím, jestli je v ceně marže, a tedy i tím, kolik zaplatíte.
U městského projektu se ptejte, jestli je družstvo založené v neziskové podobě. U ostatních se ptejte, kdo je zakladatelem a jak je stanovená cena.
Co platí v obou případech
Úvěr přijímá družstvo a ručí za něj jako celek. Budoucí nájemník se tedy — slovy Pavla Kožíška — nemusí „svlékat“ v bance. To je vlastnost družstevního financování jako takového, ne konkrétní varianty.